close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Života si važ!

7. srpna 2008 v 17:26 | Gabula |  Života si važ!
Tahle story mě napadla když jsme s Domčou probírala na icq ne zrovna moc hezké téma...Story bude mit asi jen jeden dil...ale proste me chytla zvláštní nálada.Musím to napsat...

Už je to rok od nehody.Rok co jen tajně vzpomínám na to co bylo.Jak jsme se milovali a užívali si jeden druhého.Jenže to všechno už je pryč.Byli jsme mladí a vubec si nevážili života.Neustále jsme pořádali nějaké party a flámovali do ranních hodin.Opíjeli jsme se,radovali se,ale vubec jsme nemysleli na naše bezpečí.Jak moc to ted mohlo být krasný.Maxi,ještě ted jsme mohli být spolu...jenže všechno se to pokazilo.........
Robert pořádal u sebe doma velkou party.Tak proč tam nejít že?!Vzali jsme nějaký ten alkohol a pozdě večer jsme se vydali k Roberovi.Bylo tam už plno lidí,takže o zábavu nebyla nouze.Pili jsme,bavili se,líbali se...Všichni už o nás totiž dlouho věděli,že my dva nejsme přátele.Milovali jsme se a nebáli se to dát najevo.
Pili jsme,stále jsme jen pili.Taky jsme oba byli potom pořádně na mol.Bylo pul 4 ráno,rozhodli jsme se,že už pojedeme domu.Jen tak tak jsme se dotrmáceli k tvému autu.Nasedli jsme a vydali se domu.Celou cestu jsme si zpívali,byli jsme šťastní.
Byla už pořádná tma,skoro jsi neviděl na cestu a ještě ke všemu ten alkohol.Pamatuju se jen,že jsem slyšel nějaký zvuk.Něco jako brzdy od auta,potom mi do očí svítilo nějaké světlo.Naposledy jsem zaslechl naše výkřiky...Víc si nepamatuju.Maxi,je mi to tak líto.Probudil jsem se až tady,v nemocnici.Když jsem se probudil z dvou měsíčního komatu ptal jsem se na tebe.Bylo mi uplně jedno co je se mnou.Snažil jsem se zvednout,nešlo to.Haloo...chtěl jsem křičet.Proč sakra nemužu mluvit?Co se to děje?Byl jsem v šoku.
Za chvíli do mého pokoje přiběhla sestra a za ní doktor.Byli překvapeni,že jsem se probral.Chtěl jsem mluvit!Proč to nejde???Proč?A proč nemužu vstát?Nechápavě jsem se na doktora díval,snažil jsem se mu naznačit,že mu chci něco říct...Podali mi tužku a papír.
,,Co je s Maxem?"
Stálo na papíře.On,jedině on mě ted zajmal.Bylo mi jedno co je se mnou,hlavní je Max.
Mlčeli...
Proč nic neříkají??Naznačoval jsem jim ať mluvi.Ticho.No tak mluvte sakra!!!
,,Je mrtví...."
Vypadlo nakonec z toho doktora.Né...to nemuže být pravda!To je určitě jen hloupý žert.Max?Max nemuže být mrtví.
,,Je nám líto...nepřežil tu auto nehodu..." doplnila ho sestra a mě se po tvářích začali kutálet velké slzy.
Pak jsem se ještě dozvěděl,že mám poškozenou míchu nebo co-nemužu chodit.Z toho velkého šoku jsem prý přišel o hlas.Možná ještě někdy budu moct mluvit,to se prý neví,ale popravdě mi je to jedno.Nač mluvit?Když už nikdy nebudu moc říct Miluju tě,Maxi.K čemu to?Je to k ničemu!On je mrtví!On,který pro mě byl vším......
Další půl rok jsem se ze všeho vzpamatovával a začal si zvykat na uplně jiný život,než jsem byl zvyklí.Hlavně život v samotě...od té doby co Max umřel jsem jiný...
----
A ted už po roce k Maxovi stále cítím to stejné.Tak silné,neoddělitelné pouto.Cítím jako by tu semnou stále byl...
Ale proč vám tu vyprávím svuj přibeh?Protože já byl mladý a hloupý.Nevážil jsem si svého života..a takhle jsem dopadl...Stratil jsem to,co pro mě bylo vším.Stratil jsme tebe,Maxi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikits Nikits | 7. srpna 2008 v 17:54 | Reagovat

Božeee, toe krásný :(. Chjo ale zároveň i strašně moc smutný :(.....

2 Domuly Domuly | Web | 7. srpna 2008 v 19:25 | Reagovat

je to nádherný...svatá pravda..musíme si života vážit nikdo neví kdy skončí, může to být dnes,zítra nebo třeba za 50 let.. je to fakt moc hezký gabi x) x(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

LAYOUTS BY : MILDA 2009