
Dalšííí díííll...
Měsíc...
Už jě to měsíc od našeho setkání.
Měsíc,co jen brečím,mlčím a vzpomínám.Je to horší než před tím,co jsem byl v domění,že je mrtvý.Ale ted,když už vím,že žije,je to ještě horší.Teď už totiž vím,jak to všechno bylo.Vím,že všechno byla jen přetvářka.Jen si hrál na to,jak moc mě miluje-přitom všechno bylo uplně jinak.Nemiloval mě,nikdy mě doopravdy nemiloval.Hajzl,jen si semnou pohrával a zkoušel co vydržím.
Povedlo se ti to Maxi,povedlo!Zničil jsi mě.
Jsem jen hloupej synáček Pana Hraběte.Nic víc,jen troska plná slz a špatných věcí,myšlenek,vzpomínek...Ale ty...ty jsi člověk,šťastný,vnímající člověk!!!
Měl si lásku od Saskie,která ti dala i syna.Máš všechno co jsi určitě kdy chtěl.Sice nejsi nějaký šlechtic,nemáš ani peníze,ale máš lásku a nádherné dítě,které tě má rádo nadevše.Určitě máš i ten pocit jako by jsi byl na vrcholu štěstí.Nic ti nechybí.Já ti nechybím...ale víš,já tě celé ty dlouhé roky nepřestal milovat!ani na sekundu jsem na tebe nezapoměl.Byl si stále se mnou,ikdyž jsem myslel,že už nejsi.Stále jsem cítil tvoji přítomnost a hlavně naši společnou lásku.
Společnou?
Byl jsem v tom domění,že ty si mě taky miloval.Byl jsem hloupý a zaslepený láskou.Nevšímal jsem si toho,že tobě vubec nešlo o ten cit.Naletěl jsem ti...
Víš,na panství Ieru jsem se ti stále snažil říct,že je mi líto co se stalo.Snažil jsem se s tebou promluvit,ale nikde jsi nebyl k nalezení.A když už jsem tě někde našel,raději si předemnou utekl.Dával si mi plně najevo jak moc mě nenávidiš...Ranilo mě to,ranilo mě to hluboko do mého již natolik zlomenného srdce.Jak jsi mi mohl tak moc ubližovat?
Pořád mi to neleze do hlavy..
Slibovali jsme si věrnost a oddanost.Slibyli jsme si to,že se náš natolik pevný cit nikdy nepřetrhne.
Nečekal jsem,že to pro tebe bude tak jednoduché.Teď,když vím,že jsi žil...opravdu si na mě nikdy nevzpomínal?Nikdy sis nevzpoměl jak to bylo mezi námi krásný?Říkal jsi,že mě miluješ...Věřil jsem ti,opravdu jsem ti věřil a doufal,že naše láska potrvá věčně....
,,Ronalde,lásko,co se zase děje?Znovu jsi tak smutný..." Vzhlédnul jsem a předemnou stála moje ustaraná žena.Ta,kterou znovu tak zanedbávám...
,,Nic..." ztěží jsem ze sebe vypravil..
,,Nelži mi,poznám,když neni něco v pořádku."Objala mě a políbila na tvář.Neucuknul jsem.Bral jsem to zcela jen jako utěšující polibek..
,,Promiň,nechci o tom mluvit"Pochopila a raději mě znovu nechala o samotě.
Utápět se v sobě samém.
Odešla a ve mě se nakupil všechen ten hněv,zloba,ale hlavně láska...vzpoměl jsem si na ty jeho slova,ty střepy co se mi zaryly hluboo do srdce...
Nikdy mě nemiloval,nikdy
Zlostně jsem smetnul rukou ze stolu všechny věcí a začal nadávat,vzlykat a vybíjet si zlost!
,,Nééé,Maxi,Maxi jak si jen mohl...miluju Tě!!!" spadl jsem na kolena a z posledních sil křičel.Slzy mi samovolně tekly po tvářích.Ty slzy jsou pro Tebe...všechny moje slzy patří jen tobě.Ber je jako důkaz toho,jak moc tě miluji.Každá slza vyjádří můj žal a zároveň mé pocity.Vyplakal jsem jich pro tebe už snad tolik,jako je vody v oceáně.Plný oceán mích pocitů směřovaných jen k tobě.K tobě,můj živote...
Schoulil jsem se k pracovnímu stolu a znovu začal brečet.Proklínám ten den,kdy jsem tě poznal.Ten den co jsi vkročil k nám na panství...
...najednou se otevřeli dveře....
a tam byl max! Je to bezvadný! Rychle další díl..někde v podvědomí bych chtěla aby se to vyřešilo ale aby Ronnie zůstal s Emilyo xD jsem vadná já vím. Chtěla bych aby byli kamarádi a on zůstal s emilyo ale na druhou stranu chci aby byl i s maxem. Rychle pokráčko!!