- ahooj!!:)
- Dneska jsem se v hodině češtiny nudila,když učitelka předčítala něco celkem nezajmavého,tak jsem napsala tohle.
- Opět upír...jsem do nic hted hodně,hodně zblázněná:D
komentujte prosím :)
Oči zářivé jako dvě hvězdy,avšak zeleně zbarvené,
Ty oči,kterým se nedá odolat v záři měsíční.
Zuby veliké-špičaté,často rudou tekutinou zkrvené,
Bílá a červená.Ty barvy,které hráli mezi tvým hladem a žízní.
Ta rudá,kterou lidem z tepen sál,
Krev,kterou tolik miloval.
Jenže něco měl rád více,
Žhnul po ní den co den a myslel na její líce.
Na tu bělostnou tvář a na její ústa,
Na její oči a vlasy-chtěl s ní zůstat.
Ale nešlo to.Ona ho skoro neznala a byla tím,čím on ne.
Byla tím,co on zabíjel,ale přesto snil,že se jeho naděje zdvyhne.
Že ji znovu potká a políbí na ty bělostné líce,
Přál si to,a každou noc snil o ní.O ní,jejím těle a o chtíce,
jak se jejího těla dotýká...krk,rty a paže.
On věděl,že je k sobě něco svážě.
Věděl to,a tak čekal až přijde čas,
a ten cit sváže jejich těla k sobě a bude v nás.
Až láska jimi bude proudit,
a nikdo je nebude chybně soudit,
že je upír a člověk v jednom spolu,
už na věky věků společně budou vášní padat dolů
...
zajimavééé..a i povedej čláánek..=)