
První díl tak dlouho slibované story.Doufám,že se vám úvodní díl bude líbit a napíšete nějaký ten komentář..děkuji.
,,Dělej,nestihneme hodinu" Bylo krásné ráno,svítilo jako vždy slunce a kolem poletovalo pár posledních studentů,kteří jen tak tak stíhali hodinu.Bylo zvykem,že mezi nimi byli i oni..
,,Vždyť už jdu.."odlepil se od pěkný holky-neznajíc její jméno,s pár slovy,že si ji pak odchytne a někam vyrazí.Jak často tuhle lež používá?..
Rychlými kroky se přidal ke své partě a v jejím čele procházel chodbami školy.Miloval to,jak jim každý uhýbal z cesty a každého obdarovali nějakou hláškou.Ať už dobrou či špatnou,to oni byli "kingové" Nevadské Střední.Báli se jich,jiní zase obdivovali.Byla to směsice pocitů a chování různých lidi.Někdo se na ně přetvařoval,aby k nim zapadl,jiní se raději ani nepletli do cesty,jelikož věděli,že by to hodně schytali.A jiní je tak uctívali,že to bylo až bolestně směšné.Vlezdozadci a krásný,ale zato hloupý holky.Ty obzvlášť..
Vešli do třídy a najednou vše utichlo.Bylo mu jasné,že už hodina dávno běžela,možná mělo každou chvíli zvonit,ale neřešil to.Osazenstvo třídy na ně tupě zíralo a on si byl jist,že některým kolovalo hlavou,že zase přišli pozdě.Jiným zase "už jsou konečně tady".Profesorka jedním mávnutím ruky dala najevo,že si mají konečně sednout.Byla už zvyklá.Jejich-pro ostatní hrozné- chování bylo na denním pořádku a profesoři ho už raději přehlíželi.Především tady ta,Profesorka Farisová.Byla mlaďounká a na škole učila teprve prvním rokem,a to mi věřte,mají ji vycvičenou tak,že si dokáží ovlivnit i známku.Nemá vůbec žádnou autoritu,ani křičet na ně pořádně neumí.
Dal si na lavici učebnici dějepisu,znuděně prolítnul pohledem třídu a zjistil,že ten hajzlík Craig opravdu raději přestoupil na biologii.Nedivil se mu,kdo by vydržel šikanu od Radkeho bandy?
,,Prosím Tě,Ronnie,mohl by si jít vyplivnout tu žvýkačku?Moc dobře víš,že je to ve školním řádu a já bych měla jen potíže" pípla na něj Farisová a nervózně si hrála s rukama.
,,Ale paní profesorko,já přeci žádnou žvýkačku nemám" schválně se natáhnul na židli a žvýkal s otevřenou pusou.Raději se tedy otočila zpátky k tabuli a pokračovala ve výkladu látky.
Často si připadal jako ti namachrovaní,oblíbení a zlí kluci z Amerických filmů.I když..tohle byla realita,On je ten americkej kluk ze střední...ale stěžuje si snad?..
Vůbec ho tahle hodina nebavila;jako vždy.Přišlo mu to stupidní.
Proč se mám sakra učit o nějakých bláznech co válčili?Je mi to jedno.Stalo se to?Stalo!Tak proč to pořád dokola a dokola omývat?
Dal si tedy sluchátka do uší,lehnul si na lavici a sledoval poprsí svých spolužaček.Žádná sláva teda,ale určitě lepší než ta přistávací plocha Farisová.Pomyslel si.
,,Hej,S-sss"namáhavě otočil hlavu k lavici kamaráda.Nechápal co zase chce,ale jak ho znal,tak zase nějaká blbost.
,,Hm,co je?"
,,Já se nudím" s očima v sloup se otočil zpátky.Brian je někdy opravdu směšný,dětinský.
,,A kdo ne?!" vyklouzlo mu z úst už do prázdna a "modlil" se,aby už zazvonilo.
***
,,Uhni" Hnali se s klukama na obědy a on se v duchu musel smát těm holkám,které na ně koukali jako na sedmí div světa.Husičky,pomyslel si a dral se dopředu.Byl zvyklý,že ho pouští,a samozřejmě i jeho partu.Nikdy nemuseli čekat.
Ach jo,jak já to mám skvěle zařízený..
Vzali si táce i s tím blivajzem a za smíchu a obdivování holek se došourali k JEJICH stolu.
,,Ale,ale,copak to vidím...Craigu,kamaráde" Ve tváři největšího losera školy se objevil ustrašený výraz.,,Neříkal jsem ti už několikrát,že tohle je náš stůl?Ty máš přeci sedět támhle vzadu,se šprtíkama.Nebo támhle,u košů" Pomalu ho vzal za límec trička a začal zvedat.,,Tak se seber a vypadni" jeho doteď tichý a milý hlas se změnil ve řvoucí sirénu.
Ale co už,přece si nebudeme sedat jinam než obvykle.Náš stůl je NÁŠ stůl.Pomyslel si,když koukal za Craigem,který pelášil někam hodně daleko.
,,Ježiš,co to je zase za sračku.." řádně okomentoval dnešní oběd Robert a u jejich stolu zaburácela salva souhlasného řevu.Jako každý den nejedli,a když je přestalo bavit házet ten blivajz na Craiga a ostatní blbečky,odnesli táce a chystali se jít někam se bavit.
,,Hej,kdo to je?!"zahulákal Omar,přičemž se všichni zastavili a koukali se na sklíčeného kluka menšího vzrůstu.Stál opřený o zeď blízko východu z jídelny a tupě hleděl na zem.Měl delší vlasy,blonďatý-skoro dohněda.Padaly mu do očí,ale nemohli si nepovšimnout,že mu částečně zakrývají kulaté brýle.A byl dost zvláštně oblečen.Ošoupaný modrý jeany a vytahaný bílý tričko.Vypadal smutně,zamyšleně,jakoby nad něčím horlivě přemýšlel.
,,Jóó,nová tvář-nový objekt šikany"
,,Do něj" volali kluci.Ostatním to přišlo hrozný,že pořád někoho šikanují a nedají si na chvíli pokoj,ale jim to přišlo normální...Oni prostě byli něco víc,Někdo s velkým N.
Udělal pár kroků k tomu klukovi a čím více se přibližoval,tím víc si byl jist,že něco není v pořádku.Něco s ním,ale šel dál.
,,Ty jsi tu novej,co?" Zmateně na něj vzhlédnul,ale neodpověděl.,,Mluvím s Tebou" zakroutil rameny,ale opět nic neřekl.Jako by ho ignoroval.,,Tak říkám,že s Tebou mluvim" trochu do něj strčil,ale byl tak slabý,že jen tak ,tak udržel rovnováhu.,,Víš Ty kdo já jsem?A to si tu dovoluješ se mnou nemluvit??Asi se chceš přidat ke Craigovi,že?!!" jen stihnul zaslechnout,jak se kluci smáli a volali něco jako "Craig bude mít konečně kamaráda".
,,Panebože Ronalde,vypadni od něj!"Vlítla před toho novýho Annie,Ronaldova mladší sestra.
Ronald si o své sestře myslel,že je hrozný magor a to jen proto,že se nabídla jako pomocník do školní ošetřovny..Nechápal,jak to muže stíhat,učit se a ještě obskakovat další lidi..
,,hele,jdi mi z cesty!"chtěl ji odstrčit,ale ona se nedala.Jako vždy..Co bude následovat teď?Přednáška?chová se jako jeho matka,přitom je o 3 roky mladší!
,,Ne,Ronnie,prosím Tě,nechej ho být,je tu novej.Na starý škole ho šikanovali,tak přestoupil.Nechej ho..on je němý.." Všechny svaly v těle mu znehybněli a on se nedokázal hnout..
,,Co?"Cítil se divně.Sice je hroznej hajzl a ubližuje lidem jako je Craig či-li těm,kteří jsou podle něj na nižší životní příčce,ale na postiženého člověka by si nikdy nedovolil.,,Co se mu stalo?"nepřítomně na něj hleděl,zatím co on opět sklopil hlavu k zemi.
,,To ti může být jedno.A teď se i s tvojí partou seber a vypadni.." bylo mu fuk,že se kluci budou smát,že ho takto snadně uzemní vlastní sestra.Bylo mu to jedno..,,A Ronalde.." dodala ještě.,,Maxe se ani nedotkneš!"s pořádným důrazem si složila ruce na prsou a poté odešla za tím klukem...tedy za Maxem.
Už chtěl jít,ale nohy ho neposlouchaly.Nešlo to,jako by byl přilepený.Něco mu říkalo,ať ještě vydržím,že se něco stane...a poté se na měj Max poprvé pořádně zadíval.I přes jeho pobledlou tvář a kulaté brýle šlo poznat,že v jeho očích se něco skrývá.Něco,co ze sebe potřebuje dostat.Jenže jak?nemohl mluvit..a v té chvíli mu došlo,že mu musí pomoc..
to je luxus ja z toho Ronnieho chytam vytlemy jen pokracuj moc pekne