
Máte tu další díl ((:
,,Počkej,počkej,tím chceš říct jako co?"
,,No chápete to dobře!Budu mít úplně jiný rozvrh,což kluci znamená,že se nebudeme už tak často vídat.." Nikdo nevěděl,co to v jeho hlase je.Smutek?Lítost?nebo snad volnost?Ronnie sám nevěděl a už vůbec si nedokázal představit,jak to teď bude.Bez jeho party,kamarádů..skoro všechen svůj čas bude muset věnovat Maxovi.
,,Ale proč to všechno?Ronnie,ty přece nemůžeš jen tak odejít..nebo se s námi nechceš už kamarádit?"zaskučel Brian jako malé dítě a Ronnie na malý okamžik ucítil takový pocit,že by mu jednu vrazil.
,,Briane!"okřiknul ho.,,Tak to ale vůbec není.Vy víte,že je pro mě parta hrozně moc,ale mám teď víc povinností,než si jen myslíte."
,,Mhpmm,a jaký?Ronnie,jsi poslední dobou nějakej divnej,nejsi nemocný?nebo něco horšího..zabouchnul ses do nějaký buchty?" kluci se začali nahlas smát a Ronaldovi to lezlo na nervy.
,,Ježiš,buďte zticha pitomci.Jsem okay,jako vždycky" Ronnie opět nahodil ten svůj namyšlený výraz a dodal.,,a holka,no tak to fakt ne" zasmál se.,,Vždyť víte,že já to beru vždycky jen na jednu noc" všichni se začali smát,ale Ronnie moc dobře věděl,že jeho smích je tentokrát falešný.,,Hele kluci,v klidu.Všechno bude jako za starých časů,jen spolu nebudeme na tolika předmětech,jako dřív.Všechno okay,jasný?!!"dodal s důrazem a doufal,že se nebudou už na nic vyptávat.
,,No,ale pořád si nám neřekl,co se děje.Proč najednou nebudeš mít tolik času?" Téhle otázky se bál nejvíce.Říct jím to hned a schytat salvu smíchu okamžitě a nebo až ho někde najdou,jak se stará o němého kluka,kterému se ještě před týdnem smáli??
,,Uhhh,noo..musím teď hodně makat v těláku,čeká nás ten zápas." Nevědomky skřípal zubama a doufal,že mu tahle prohnilá lež vyjde.
,,Neříkal jsi náhodou,že si z těláku odešel?" Kluci se na něj nechápavě dívali,ale on se z toho vykecal tím,že to bylo jen na jeden týden a teď je zpátky.Což byla vlastně jediná pravda mezi tou snůškou lží.Na tělocvik se vrátil,to je pravda,jelikož Max má zrovna výtvarku a tam s ním Ronnie být nemusí..ale vše ostatní?Lži!
,,Ronalde,kam zas jdeš?"křičeli na něj,když jim mizel v chodbě mezi davem ostatních studentů.Ani jim neodpověděl a utíkal do učebny chemie,kde měl mít hodinu.
---
Bylo 7:56,což znamená,že hodina začíná až za 4 minuty,ale on šel včas.Obvykle by šel do třídy až tak pět minut po osmé,ale teď ne,teď ne.Vešel do třídy mezi prvními a zahledl,že Max už poslušně sedí na svém místě.Už ode dveří se na něj Ronnie díval se značně velkou nerozhodností.Nevěděl,jestli se sním bude chtít Max bavit-bavit,tak jak by to šlo.A nebo ho bude jako vždy odbíjet a bude ho ignorovat.Ale hned co si ho všimnul se mu na tváři rozlil spokojený úsměv a dokonce na něj zamával,což pochopitelně potěšilo i Ronnieho.Na nic nečekal a šel si sednout za ním do lavice.
,,Ahoj" usmál se a vyndal si na lavici učebnice,přičemž Max odněkud vytáhnul kus bílého papíru a začal na něj psát.
"Přišel si včas,to se divím" popostrčil mu papír a poté se zahleděl z okna.Venku zrovna poletovalo listí,začínal podzim a všude to hrálo všelijakými barvami.Max se nad tou nádherou nepatrně usmál a otočil se zpátky na Ronalda.
,,Jo,snažil jsem se přijít alespoň jednou včas"zasmál se a Max mu to oplatil spokojeným úsměvem.Zdálo se,že se dneska cítí obzvlášť šťastně,alespoň tak to Ronaldovi připadalo.Vždycky si myslel,že podzim působí hrozně depresivně,ale Max byl úplný opak.Užíval si podzimní přírody i přes okna školy a za celou hodinu chemie mu úsměv nezmizel z tváře.Ani když učitel vykládal nudnou látku a polovinu třídy to donutilo ke spánku,on ne,on se pořád usmíval,ale už se spolu nijak nebavili.Ronnie nevěděl,jak začít a snad se i bál,že tím zkazí Maxovu podezřele dobrou náladu.
Vytáhnul si tedy sešit a něco si do něj čmáral,pravděpodobně se Ronald jen snažil,aby si učitel myslel,že si jako skoro všichni poslušně zapisuje poznámky.Nepřítomně posunoval tužku z jednoho rohu papíru na druhý a přitom opět přemýšlel.
Nechápal se,jak on může najednou tak změknout?Kdyby nebylo Maxe,byl si jistý,že by teď seděl na hodině dějepisu a otravoval Farisovou.Jenže dějepis má teď až ve čtvrtek a bude tam muset sedět jako vzorný žáček.To se k němu vůbec nehodilo.On byl Někdo,on a jeho parta byli nevadská smetánka,to nebylo žádné učení,poslušnost a vůbec ne pozdravy směřované k učitelům.
Pociťoval tu náhlou změnu v celém svém těle.Jak se nevrle kroutil na židli,nemohl si sednout tak jak vždycky.Nemohl vykřikovat a dělat nepořádek v hodině s kamarády,s partou.Nebyli tu,a to bylo možná jedině dobře.Nevěděl totiž,jak by jim to všechno vysvětlil.
Cítil,jako by mu něco přečerpávalo krev a měnilo na úplně jinou,něco se mění,něco uvnitř něj.
Už nebude moct trávit celé přestávky s partou,kouřit na záchodě a nebo se někde povalovat s holkami,které vidí poprvé a naposledy.
Nebude moct chodit pozdě,nedělat úkoly a ještě ke všemu "šikanovat" učitele.
Nebude moct nalévat Farisové projímadlo do kafe.
Nebude moct spolužačkám koukat na pro jiné nedostupná místa.
Nebudeme moct dělat skoro nic,co dřív..
Skončí mu všechny jeho plány na nedělní večery,všechna zábava.
Bude se muset učit,omezit partu a starat se o němého kluka,kterého zná přes týden.
Ale jak dlouho mu to vydrží??
joo chlapče...a máš po legrandě xP